Vážené členky, vážení členové RKČR ČR.

 

Dva roky po schůzi v Kralupech v roce 2001, kdy jste dali důvěru současnému předsednictvu, jsou za námi a já se pokusím popsat, jak jsem práci předsednictva a klubový život viděl já a po mně následně další členové vámi zvoleného předsednictva.

Nejprve si dovolím zhodnotit činnost jednotlivých funkcionářů klubu během mého funkčního období.

Ekonomka a účetní klubu, místopředsedkyně pí. Dubská, si dle mého názoru zaslouží absolutorium. Svoji práci vykonává přesně již po mnoho let a uvědomme si, prosím, že prakticky denně je jistý pohyb na účtě, který musí zpracovat. Účetních operací má klub tolik jako malá firma. Kdybychom si měli nechat tuto činnost dělat dodavatelsky, myslím, že 1 500,-Kč/ měsíčně je málo a neumím si představit, že by nám jakákoliv účetní jezdila na akce a proplácela na místě činnost rozhodčích, figurantů, apod. Je na místě jí za její obětavou a přesnou práci poděkovat. Dovolte mi vyjádřit jí dík za to, že jsem měl možnost s ní dva roky spolupracovat.

Jednatelka klubu, pí. Olga Havlová. Přes značné zdravotní problémy způsobené úrazem, který jí zanechal trvalé následky, se vždy snažila vyjit maximálně vstříc všem požadavkům a při pohybu členské základny dle mého názoru se snaží dělat svoji práci dobře. Nechci říci, že by se pí. Havlová nikdy nespletla, ale kdo se nesplete.. Jsem přesvědčen, že jednatelce klubu patří za její práci dík. Ale považuji v její práci za nutné odstranit jisté nepřesnosti, resp. neúplnosti v zápisech, zvýšit rychlost tvorby zápisů a být na emailu. To je dnes předpoklad pro činnost jednatelky.

Tyto dvě členky byly jako jediné po celé dva roky ve svých funkcích.

UPCH. Zde je situace poněkud složitější. Po schůzi v Kralupech do funkce UPCH nastoupila Lucie Zavoralová. Tu jsem po jisté době její činnosti v této funkci odvolal. Důvodem byla jedna věc Jedním ze základních předpokladů na tuto funkci by měla být schopnost jednat s lidmi společně s organizačními schopnostmi. Ne každý z nás je na papírování a je věcí UPCH, jak PCH takzvaně s nejmenším odporem přesvědčí o nutnosti plnit si své papírové povinnosti. Řešením není odvolat řadu PCH, maně si vzpomínám, jaké kritice byl vystaven MVDr. Sedlář, když odvolal z pozice PCH MVDr. Schánilce. Problém jsem viděl zejména v tom, že se L. Zavoralová dostala vůči poradcům a nejen vůči nim do pozice nepřítele a celá situace byla neudržitelná. Lucii Zaoralové chyběl jeden ze základních předpokladů, a to schopnost jednat s lidmi. Přesto jsem přesvědčen, že Lucie Zavoralová a její následná práce v předsednictvu byla v oblasti zpracovaní dat např. soutěží přínosem a nevím, kdo jiný z nás by dokázal být v detailech tak přesný jako ona. Celkem jsem chápal, když rezignovala po článku MVDr. Sedláře. Musím ale po jistých informacích vyjádřit podiv nad tím, že by se masáží ucha páchaly nedozírné škody.

Po odvolání Mgr. Zavoralové se přislíbil ujmout funkce UPCH, a musím konstatovat, že naprosto jednoznačně a rád, p. Ing. Tománek. Funkce se pravděpodobně ze zdravotních důvodů neujal. Následně byla do funkce UPCH jmenována p. A. Buriánková. Zhostila se daných úkolů naprosto s přehledem, jmenovala zpět odvolaného OPCH p. Švancaru a myslím, že za některé její postřehy a rubriky např. "na návštěvě u chovatele" jí patří dík. Její příprava svodu plemeníků se dá považovat za příkladnou a spolu s p. Janem Hlinákem nad ní strávili mnoho hodin. Paní Alena Buriánková neměla vůbec lehkou pozici, když přijala funkci UPCH. A patří jí dík za to, jak ji zvládla a jak jsem říkal, přinesla dost nového. Co hodnotím vysloveně kladně, je fakt, že pí. Buriánková se vždy snažila poskytovat členské základně maximum informací a dále jak se postavila všem kritickým projevům, dle mého názoru často neoprávněným, čelem, nikdy se neztrapňovala žádostmi o ochranu osobnosti apod., má velmi slušné počítačové znalosti, což třeba dokázala najitím chyb v databázi PK. Jsem názoru, že je to člověk na svém místě.

Závěrem k tomuto tématu mi dovolte vyjádřit názor, jak by měl vypadat dle mého ideální UPCH. Dle mého Ústřední poradce chovu nemusí být ten, který odchoval nejvíce vrhů. Ale mělo by platit pravidlo, že sám je aktivním chovatelem. Podle mne je nezbytné, aby měl znalosti z oblasti populační genetiky! Musí například vědět, jaké procento populace chovných fen může nakrýt jeden či několik málo plemeníků. Musí znát aktuální geneticky podmíněné choroby u plemene včetně způsobu jejich dědičnosti a zatížení populace, jak provádět selekci aj. Zároveň by měl mapovat situaci u plemene v co nejširším mezinárodním měřítku - jaké jsou kde podmínky pro uchovnění, zdravotní kontroly, trendy v chovu atd. S aktuálními informacemi by měl pravidelně seznamovat členy klubu.

Výcvikář klubu, zde došlo v průběhu funkčního období rovněž ke změně. Do funkce nastoupila Bára Lužná a je pravdou, že se staly jisté chyby např. ve vyhodnocení soutěže nejlepší pracovní pes a fena, ale vcelku si myslím, že dělala práci dobře. Pokud něco považuji za svoji chybu, tak to je skutečnost, že jsem nepodržel Báru Lužnou a nepřesvědčil jsem ji, aby ve funkci výcvikářky zůstala. Na doporučení místopředsedkyně pí. Dubské a UPCH Aleny Buriánkové jsem jmenoval do funkce výcvikářky pí. Ilonu Procházkovou. První její počin ve funkci byl, že si podala stížnost nejdříve mne a potom ke KRK na pí. Buriánkovou. Tato stížnost přinesla mnoho nepříjemností, vzbudila mnoho emocí. Nakonec ji předseda KRK podstoupil k řešeni předsednictvu a myslím, že jsem ji vyřešil jednoznačně, neboť si vlastně nebylo na co stěžovat. Jen se dělalo dusno.

O Belgii se výcvikářka absolutně nezajímala včetně nominace, jinak by jsme možná poslali do Belgie p. Růžence s jeho mladým psem a mohli se umístit na čele. Veškerou práci za ní udělala Bára Lužná, za což jí tady veřejně děkuji. Musím ocenit postoj Báry Lužné, že nikdy nepoužila "navolili jste si Procházkovou, tak ať to dělá". V této souvislosti děkuji i Janě Hlinákové, která pomohla s organizací přímo na místě. Rovněž patří dík Ing. Přikrylovi, který zařídil doslova bleskově překlady z angličtiny. Není to jen Belgie, kde nemohu s prací výcvikářky souhlasit, ale např. i soutěž. Pokud napíši, že lze zaslat dosažené výsledky do 18.11. 2003 a schůze je 22.11., tak vytvořím prostředí, kde nemohu z časových důvodů provést vyhodnoceni. Opravu termínu odmítla pí. Procházková provést. Možná to, co řeknu, bude znít tvrdě, ale dle mého názoru, pokud nedojde u pí. Procházkové k výrazné změně jejího přístupu, nejsou předpoklady, aby nadále v předsednictvu pracovala... Nicméně musím, a rád, konstatovat, že zejména svody a bonitace v Uhřiněvsi zajistila pí. Procházková na slušné úrovni a nebýt zbytečných chyb v katalogu, byl by výsledný dojem z akcí jistě ještě lepší. Ale to na kladné hodnocení práce výcvikářky nestačí. Stejně dobře na cizím cvičáku a bez chyb zajistila akce např. Lucie Kopcová.

V souvislosti s pani Procházkovou ve funkci se potvrdila ještě jedna věc. Pokud nemá funkcionář pravidelný přístup k internetu, nemůže zastávat svoji funkci. Typická ukázka je Belgie. Nebyl popsán ani jeden papír. Organizátoři založili webové stránky a vše probíhalo elektronickou postou. Protože považuji v klubu funkce UPCH a výcvikářky za klíčové, pokusím se nastínit ideálního výcvikáře klubu. Výcvikářem nemusí být nutně ten nejúspěšnější psovod na poli závodním. Nicméně by za sebou měl mít výsledky, v ideálním případě považuji za dobré, aby byl tento člověk stále aktivním psovodem. Toto by mělo zaručit udržení přehledu o aktuálním dění. Rozhodně však nestačí sledovat jen ten "svůj" směr, i kdyby na té nejvyšší úrovni. Je potřeba mít široký záběr o všech směrech výcviku - co ten který obnáší, jaká je kde konkurence, jaké soutěže se kde pořádají včetně podmínek nominace na ně apod. Tedy brát v úvahu, že máme zkušební řády a soutěže dle IPO, SchH, NZŘ, záchranářský výcvik, TART, , agility, dále znát i jiné směry sportovního vyžití se psem jako je caniscross, skijöring, tanec se psem a další včetně např. canisterapie. Jinými slovy, dobrý výcvikář by měl být schopen alespoň v kostce sledovat pokud možno vše, čeho se účastní zástupci našeho plemene. Měl by mít povědomí o tom, co ta která činnost vyžaduje zejména z hlediska nároků na povahu psa. To je důležité při rozhodování o tom, které zkoušky a výsledky budou směrodatné pro zařazení zvířat do chovu, pro výběrovou chovnost apod., společně se znalostí standardu plemene a z něj zejména požadavků na povahu. A hlavně musí být ochoten to, co zná, předat. V plném rozsahu i zde platí organizační schopnost spojená se schopností porozumět lidem.

Myslím, že takové lidi mezi sebou máme.

Jan Hlinák je ve funkci pro klub přínosem, jeho znalost klubového života a ochota k práci byla při rozhodování, zda se rozhodnout tak či onak, vždy přínosem. Snažil se iniciativně vždy pomoci, pracoval vždy samostatně a já neměl starosti s věcmi, jež dělal. Za jeho práci mu patří dík.

V předsednictvu pracovala ještě Hana Klementová a do její rezignace za ní zůstal kus poctivé práce, zejména na setřídění dokladů, které mi poslal MVDr Sedlář. Díky ní byly doklady částečně setříděny, srovnány v šanonech a archiv RKČR začal být na slušné úrovni a nikoliv naházen v krabicích. Slečna Klementová našla řadu nesrovnalostí. To, co zveřejnila ve Zpravodaji, byl jen malinký výsek z celku, přesto vyvolal řadu reakcí. Zde se nejde nezmínit o mravenčí práci UPCH Aleny Buriánkové, která celý archiv setřídila a dodělala.

V předsednictvu dále pracoval MVDr. Schánilec. Po opatření z ČMKU vůči jeho osobě jsem mu dal na zvážení, zda chce dále v předsednictvu působit. Rozhodl se jednoznačně a rezignoval na všechny funkce v RKČR. Včetně OPCH i když dobře věděl, že v jeho oblasti jiný PCH momentálně není. Do jisté míry mě mrzel kromě výše řečeného zejména jeho další přístup, kdy v podstatě odmítl se mnou komunikovat, včetně emailové formy a dosti důležité věci posílal pí. Dubské, která je přeposílala mně. Tím samozřejmě docházelo k časovému skluzu a celkově mi tento jeho postup připadl zbytečný až uraženecký. Způsobil řadu nepříjemností, neboť např. organizátoři Belgie se obrátili na jeho osobu, on vše přeposlal po více než týdnu pí. Dubské a ta po návratu z nemocnice zase cca po 14 dnech mně. Zkrátka a dobře v podstatě měsíc ztráty času. Nestalo se to bohužel jenom jednou a způsobilo to, že jsme organizátorům způsobili dost problémů.

Poslední, kdo v předsednictvu působil, resp. byl zvolen, je p. Karel Švancara. Z důvodů kumulace funkcí se práce v předsednictvu neujal.

Další, o čem bych se chtěl zmínit, jsou akce klubu. Zúčastnil jsem se vloni všech, letos s výjimkou svodu a bonitace na podzim v Uhřiněvsi rovněž všech. Myslím, že prakticky všechny akce byly zvládnuty dobře a pokud se vyskytly nedostatky, tak nebyly závažné. Jistou výjimku tvořil letošní jarní svod a bonitace v Uhřiněvsi, kde došlo k dosti nepříjemnému konfliktu s majitelem areálu a dalším jevům na hranici vulgárnosti nepatřícím na vrcholové akce klubu. Myslím, že vše se vyříkalo a není potřeba tyto věci dále řešit. Všechny strany se snaží nepříznivý dojem smazat a na poslední akci v Uhřiněsi, to znamená na svodu a bonitaci, jsem slyšel jen a jen chválu i na takové detaily jako obsluha v restauraci a zejména pak na prácí rozhodčího MVDr. Sedlaře. A o to snad jde, zjednat pořádek a věcmi, které stejně nejde změnit, neboť se již staly, se dále nezabývat.

Za zmínku by toho stálo mnoho, třeba jak hlavní pořadatelé Cupu a MR toho měli po závodě skutečně tzv. dost, a Hynkovi Procházkovi, Milanu Noskovi, tak Magdě Moravcové za jejich organizační práci patří dík, současně se nelze nezmínit o svodu plemeníků, kde perfektně připravené materiály pí. Buriánkovou a Janem Hlinákem dalece převyšovaly dříve daný standard - co majitel chce o psu sdělit. Na tomto svodu mě rovněž vysloveně překvapil p. Hynek Procházka profesionálním slovním doprovodem. V jistém slova smyslu mě navedl na myšlenku, že pokud klub někdy pořídí zvukovou aparaturu, tak vše včetně aparatury hodíme p. Procházkovi takzvaně krk a mohl by se ujmout moderování všech akcí RKČR. Dalo by se ještě o akcích klubu hovořit, ale vycházím z toho, že kdo má zájem, tak se zúčastní jak akcí, tak schůze a pak jsou má slova zbytečná.


Dále bych se chtěl zmínit o informačních prostředcích klubu. Těmi jsou zpravodaj a internet.

Zpravodaj znáte a musím přiznat, že zejména u fotografii došlo k několika omylům. Všechny nás to mrzelo a chci vás informovat, jak to vše vlastně chodí. Před dáním do tisku dostanou finální podobu zpravodaje v elektronické podobě já, pí. Dubská a UPCH pí. Buriánková. Provedeme kontrolu a odsouhlasíme dání do tisku. Jak vidíte, tak přes kontrolu tří osob se chyba vloudí, proto jsem do procesu zařadil další článek a to M. Brotánkovou, která kontroluje pravopis. Zkusil jsem v této oblasti angažovat p. Typovského, měl kontrolovat výsledky výstav, fotografie apod., bohužel nereálnost spolupráce se projevila již v prvním případě.

Slyšel jsem názor, že není dobré když zpravodaj dělá nepejskař. Věřte, že tím to není, knihu např. o psech nevydává pejskař. Nebo o pilotech letec. Zvykněme si, že někdo dostane podklady a ty zpracuje, nic více a nic méně. A buďme objektivní a tolerantní, chyba se vždy vloudí, při pročítání zpravodajů jsem přišel např. na to, že třikrát se vloudila chyba do pozvánky na členskou schůzi a dokonce byla rozeslána specielní pozvánka, kde chyběl datum či místo konaní. Poslat 800 dopisů po šesti korunách za známku a nevšimnout si fatální chyby se již vymyká standardu. Jinak do zpravodaje přispěla svými postřehy řada členů a vážím si jejich objektivních a poučných článků. Příkladem mohou být poslední články Báry Lužné a nejen její, které byly skutečně přínosem. Jednoznačně nejpilnějším, přímo nejzdatnějším pisatelem, byl p. Sejkanič a mohu odpovědně prohlásit, že za dva roky, co jsem ve funkci, by v součtu jeho články vydaly téměř na samostatný zpravodaj. Problém vidím v tom, že nevím, pro koho jeho články byly přínosem. Další problém vidím ve financích. Ona nás totiž spisovatelská vášeň pana Sejkaniče stála víc než ubytování závodníků v Belgii. Jeho články jsou plné nepřesností, invektiv a klub si tím, že členská schůze schválila povinnost zveřejnit vše a v plném rozsahu, hodně škodí... A kde si škodí? Zejména v oblasti náborování nových členů, kteří si po přečtení příspěvků p. Sejkaniče, a tady mu zdatně sekunduje sl. Fialová, musí říci, co bych tam dělal. Jejich články budí následný dojem - to vedení klubu vždy bylo naprosto neschopné, v čele stáli méněcenní jedinci, kteří si vždy zasloužili ostrou kritiku p. Sejkaniče a je jedno, zda je to Nosek, Schánilec, či Císař. Všem má hostinský z Libčan, jak se trefně v jednom ze svých článku p. Sejkanič nazval, právo skládat účty a doslova se jim vysmívat, neboť oni jsou povinni každý nevhodný výraz, zkrátka vše zveřejnit... Výsledek je zřejmý. Stojí to spoustu peněz a propívá to komu? Nevím. Doufám, že nové vedení klubu bude této povinnosti otisknout vše a tím následně škodit klubu zbaveno. Pokud někdo pochybuje o mých slovech, tak prosím poslouchejte přesnou citaci z jednoho článku p. Sejkaniče:

Vaše jednání (jeho způsob) je typickým způsobem jednání členů oné zločinecké organizace se vším všudy! Jenže jste asi zapomněli, že již nejste ta jediná, správná a ani diktující strana! Pokud bych, s dovolením, rozebral maličko výbor, potom bych musel zkonstatovat, že jste začali ve velkém stylu! Soudružko – soudruhu! Tak jak jste v minulosti byli zvyklí! Tykáním konec citátu.

Jistě se každý z vás pozastaví jak nad analytickými schopnostmi osoby, která dokáže napsat o výboru, že jsou zločinci, protože si tykají. Co si o klubu pomyslí, případní zájemci o členství je jasné, to vedení je fakt neschopné, když dovolí toto zveřejnit. A těžko vysvětlovat, že se jedná o rozhodnutí nejvyššího orgánu RKČR, který určil vedení tuto povinnost.

Závěrem, co bych k zpravodaji měl, je jeho finanční nákladovost. Myslím, že bychom se měli vrátit k méně nákladné a exkluzivní formě. Obstaral jsem si zpravodaje hodně klubů, ale tak výpravný jako my nemá nikdo.. A proč méně exkluzivní zpravodaj? Jsem názoru, že ušetřené peníze se dají využít lépe. A zpravodaj, kde by si jeden člen uzurpoval 15 stran nenajdete jistě v celé ČR. Krom RKČR. Já osobně to nepovažuji za demokracii, ale zneužití demokratických principů. A skutečně poslední k tomuto tématu - v oblasti kynologie je teď v této době mrtvé období. A nové vedení klubu bude tvořit zpravodaj č.4, kde nebude krom zápisu z této schůze nic aktuálního. Ne, že by se nic nedělo, ale to co se dělo není zpracované, např. výsledky zkoušek apod. Konzultoval jsem to s pí. Dočekalovou. Měla stejné problémy, a to sice o čem ve 4.čísle psát? Není problém vymyslet třeba 100 stran tisku, ale bude to o ničem. . Proto si myslím, že sloučení čísel zpravodaje 4 a 1 je na místě. Ušetří se a nikdo o nic nepřijde.

Další medium klubu - Internet: tak zde to skutečně stojí takzvaně za to. Původně jej dělala sl. Fialová. Tu jsem záhy odvolal, neboť si nepředstavuji aktualizaci webu jednou za 14 dní a ještě s chybami. To přesně provedla sl. Fialová po schůzi v Kralupech. Za 14 dni zveřejnila jména nových členů předsednictva a udělala chybu ve funkcích. Ovšem co se dělo po jejím odvolání, mě docela překvapilo. Vynořily se smlouvy, které byly uschovány v jisté advokátní kanceláři a věřte, že Advokátní komora ČR o její existenci neví, dále bylo doporučeno sl. Fialovou předsedovi KRK na základě těchto více než podivných smluv podepsaných v jeden den v Ostravě a současně v Pardubicích a uschovaných v neexistující Advokátní kanceláři, která dokonce zajistila podpisy účastníku před svědky na mne podat trestní oznámení atd. Když tato fakta vidíte v souhrnu, uznejte, že je to buď k smíchu, nebo spíš k pláči. Ubezpečuji vás, že to jen malý výběr z toho, co se dělo okolo smluv, příště jsem se třeba dozvěděl, že se posílaly poštou, tomu nelze rozumět, když jsou podepsány v jeden den, a mohu jen konstatovat, že jsem takto se zaplést do vlastních lží u dospělého člověka nezažil. Pojďme dál.

Webu se ujala sl. Jana Kovaříková, dala mu novou tvář a sledovanost stoupla z 8 přístupů týdně na cca 70-80 týdně. A co se nestalo, internet zmizel. Zkrátka klubový web přestal existovat. Co se zjistilo? Registrací domény rottweiler.cz byli pověřeni sl. Fialová a MVDr. Sedlář. Doménu zaregistrovali, klub vše platil, včetně provozu stránek, a můžete hádat na koho zařizovatelé doménu registrovali. Na soukromou osobu sl. Fialovou. A ta si doménu, když usoudila, že nastal ten správný čas, jednoduše bez ohledu na skutečnost, že klub zaplatil za registraci a provoz tisíce, vzala. Nelze říci, že by ji ukradla, byla vždy její. Klub pouze platil faktury, cestovné atd., členská základna přišla o možnost být informována a hlavně klub přišel o doménu s logickým názvem rottweiler.cz Že klub za ní platil tisíce, nebylo pro slečnu Fialovou důležité. On vlastně klub sl. Fialovou dotoval, neboť se proplácely její soukromé faktury. Nikdy by se toto nemohlo stát, kdyby svoji práci dělala tak jak měla KRK, jmenovitě MVDr. Hanušová, která opakovaně do zpravodaje napsala, jak je vše v účetnictví v pořádku. A jak má klub internet. Internet, který prokazatelně klub neměl, jen jej platil, a předsedkyně KRK to přehlížela a ještě psala oslavné články na práci zařizovatelů domény. Tyto kontroly KRK, které nedokázali odhalit elementární chyby, stály zase spoustu peněz... Já osobně, platit z klubových peněz soukromé faktury adresované přímo na sl. Fialovou, za pořádek na rozdíl od MVDr. Hanušové nepovažuji. Tato fakta jsou nezvratná, doložená zprávami funkcionářů, fakturami, proplaceným cestovným a dalšími podklady. Dovolte mi se zde dotknout práce KRK.

KRK nemá absolutně žádnou zodpovědnost za kvalitu své práce. Ale každý, kdo se nechá navolit do vrcholové funkce, KRK či předsednictva, by měl zvážit, zda na svou práci stačí, protože jen na cestovném nás stojí činnost KRK tisíce. Současnému předsedovi KRK p. Cachovi a Ing. Přikrylovi trvalo pár minut na jejich první kontrole účetnictví, než toto vše zjistili a zdokumentovali. A nestalo to ze strany ing. Přikryla ani korunu. MVDr. Hanušová tyto skutečnosti nezjistila za dva roky. Mrzí mě fakt, že tento stav je MVDr. Hanušové znám již přes rok, a přesto, že MVDr. Hanušová na něm má značnou vinu a je nadále členkou KRK, nepodnikla nic pro nápravu.

Pojďme dál. Z důvodů nutnosti informovat členskou základnu a protože zařizovatelé domény se rozhodli si ji ponechat, se zřídila nová doména rkcr.cz A z klubové pokladny tekly další tisíce díky tomu, jak byl splněn úkol zadaný předsednictvem, registrace domény. Mohu vás ujistit, že než jsem se odhodlal toto vše zde nanést, snažil jsem se vyřešit vše v klidu. MVDr. Sedlářovi jsem opakovaně napsal dopis, kde jsem napsal "předpokládám, že s touto trapností nemáte nic společného". Odpověděl mi "na nic se nepamatuji" a odkázal mě na zápisy. Dle nich je ovšem za tento stav plně spoluodpovědný. Přesto jsem přesvědčen, že s touto trapností krom toho, že se nechal zaúkolovat, nemá nic společného. To jej ovšem morální odpovědnosti nezbavuje. Proto jsem poprosil místopředsedkyni pí. Dubskou, aby s MVDr. Sedlářem promluvila, zda by věc např. telefonicky nekonzultoval se sl. Fialovou. Neuspěl jsem. Myslím, že do usnesení dnešní schůze by měla být zakotvena povinnost předat klubu majetek, který si klub zaplatil osobami, jež jsou za registraci domény odpovědné. Pokud ji nevrátí, ale to již ponechám na vás, jak vše zhodnotíte. Já toto jen v různém navrhnu.

Ale dál k webu. Z časových důvodů sl. J. Kovaříková web přestala dělat a ujala se jej nečlenka ing. M. Brotánková. Dnes jsme na 50-60 přístupech denně. Nárůst v přístupech v % oproti práci sl. Fialové je 50 000%. Slyšíte dobře 50 000 % a stojí nás to v porovnání se službami sl. Fialové 30x méně a to možná podceňuji. Myslím, že není co dodat.

Oblast stížnosti: zde mi byla p. Cachem podstoupena stížnost výcvikářky, pí. Procházkové, poté jsem zpracoval stížnost naprosto oprávněnou a logickou vysoce kvalifikovanou p. Flašara, jinak snad nic.

Samozřejmě za stížnosti nepočítám neoficielní věci, jako články p. Sejkaniče plné nářků nad neschopností vedení, dále různé ataky dopisní formou, vyčítající mně např. že neumím pravopis. Těmito hloupostmi se odmítám zaobírat. Považuji je za nepodstatné.

Za podstatné považuji např. skutečnost, že s předsedou KRK nacházíme souhlasné řešení jistých věcí a práce p. Cacha si vážím, je to člověk na svém místě. Všimněte si, že jeho nástupem do funkce se nestal žádný přehmat v kontrolní činnosti. Važme si lidí, co mají přehled a cit pro řešení situací.

Další oblast, které se chci dotknout je ekonomika klubu.

Pokud pominu fatální chyby, které se staly např. s registrací domény a svěřením zpravodaje sl. Fialové, kde cena za tisk deklarovaná a sl. Fialovou slíbená přesáhla podstatně cenu, kterou deklarovala, tak jsou zde další možnosti, jak ušetřit, a vůbec se nejedná o malé částky. Malý příklad, první schůze chovatelského kolegia, myslím první v mé funkci, konaná v Jihlavě. Tři členové jeli ze stejného místa. Samozřejmě, každý sám. Jedna PCH se dostavila, nechala si proplatit cestovné ve výši okolo 2 000,-Kč a druhý den ráno po chovatelském kolegiu mě poslala email, kde rezignovala. V podstatě si od klubu nechala zaplatit výlet. Co dodat. Snad jen doporučit novému předsednictvu optimalizovat trasy a místa konání těchto akcí tak, aby se na cestovném proplácelo co nejméně. Je na to spousta počítačových programů, pár věcí jsem si prošel a mohu zodpovědně prohlásit, že se procestovalo o cca 25 tisíc (a to jsem hodně u země) více, než bylo nutno. Jen volbou místa konání se dá ušetřit. Další možností je důsledné čerpání dotací.

Asi si teď řeknete: zkritizoval, co se dalo, a sám sebe vynechal. Funkci dělám, či jsem dělal, dobrovolně, stála mě dost času, podstatně víc, než jsem očekával, na chovu nemám ani nejmenší ekonomický zájem, naopak, musím se snažit na něj vydělat, a chyby jsem jistě nadělal. Jako každý z nás. Ale neočekávejte ode mne, že se teď začnu kritizovat, dle mého je situace v klubu podstatně lepší, nikdo se nesoudí a mohl by být klid. Asi si řeknete. Proč do toho tedy rýpá. Jsem názoru, že věci, kdy došlo prokazatelně k ekonomickému poškození klubu, se musí vyřešit, bez ohledu kdo na nich má podíl. Nechci řešit např. podivné smlouvy, minulou nákladovost zpravodaje, další podivné okolnosti kolem grafika Juřici atd. tím by jsme ničemu nepomohli. Ty peníze zpátky nedostaneme. Ale na vyřešení domény trvám, neboť pokud jednou uspořádáme třeba MS, tak kde nás budou na webu účastníci hledat? Na rkcr.cz - to jim nic neřekne. Když se připojí na logickou doménu rottweiler.cz kterou si klub zaplatil, tak se dočtou, jak se daří koni Romíkovi slečně Fialové a jak je vedení klubu neschopné. Zahraniční naštěstí asi neumí česky, proto venku naděla sl. Fialová méně škody, ale u nás v ČR škodí klubu hodně. To je to, co mám všem, kteří se na tom podíleli, za zlé. A ani jeden z účastníků neprojevil ochotu toto napravit. Finanční dopad není zanedbatelný, ale je v tomto případě vedlejší. Případnou kritiku mojí osoby nechám to na řadě neomylných, kteří se jistě v různém důrazně připomenou.

Asi některé z vás má slova překvapila. Ale snažil jsem se pojmenovat vše pravým jménem a na jisté problémy otevřeně poukázat. A záleží jen na vás, jak následně moji a práci celého předsednictva zhodnotíte. Jsem si vědom jisté kontraverznosti mých slov, ale jak je vše v pořádku (a to nebude nikdy, k tomu se mužem jen pokusit přiblížit), jste se již dle mého názoru naposlouchali až až.

Úplně na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří bez váhání pomohli, pokud jsem je o to požádal, mohu jich jmenovat mnoho, jen namátkou Hynek Prochazka (zajistil vždy poháry, dovezl na akce), Pavle Sovkové (která se vždy na obstarání pohárů podílela), Ivo Přikryl (kdykoliv jsem něco potřeboval přeložit, za hodinu jsem to měl), pí. Alexandra Dočekalová (s kterou jsem konzultoval zpravodaje i historii klubu), celému výboru a zkrátka všem, kteří se jakkoliv konstruktivně na dění v klubu podíleli. A dále bych rád poděkoval ještě jedné osobě. A to sice mé manželce, která občas obětavě v naši kanceláři v době, kdy jsem dělal na klubových věcech, makala za mne, stála za mne nekonečné fronty na poště, protože v klubu je zvyk vše posílat doporučeně, za její přepis inzerátů, katalogů a i za to, že krotila mé horší cholerické já v okamžicích, kdy jsem se např. dozvěděl, že v klubu realizuji zločinecké praktiky apod. a chtěl jsem reagovat, tak mě zklidnila slovy "prosím Tě, vždyť to nestojí za to a uvědom si, že vše na světě kromě lidské hlouposti je pomíjivé".

Děkuji vám za pozornost.

 

Miloslav Císař